Vegetariánství a zdravá výživa

Vegetarinství a veganství

Vegetariánství se rovná vyloučení masa a produktů ze zabitých zvířat z lidské výživy z etických, filosofických ekologických i jiných důvodů. Vegetarián se stravuje tak, aby kvůli jeho nasycení nemuseli být týráni a zabíjeni živí tvorové a aby nemuseli ostatní lidé trpět hladem a dále tak aby svým způsobem stravování co nejméně zatěžoval a hlavně nepoškozoval životní prostředí.

Nutriční úroveň vegetariánské a veganské stravy

Názorem Americké dietetické asociace (ADA) a Kanadských dietologů (CD) je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drůbeže, veganský pak bez jakýchkoli produktů zvířat. Vegetariánská i veganská strava mohou splnit současná doporučení pro příjem všech potřebných živin. V některých případech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. Dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání. Vegetariánská strava je přínosem pro zdraví člověka díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vzhledem k vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů - vitamínů C a E a fytochemikálií.

Ochranná strava

Pokud však vegetarián současně nesleduje i hledisko zdravotní může se stravovat zdravě i nezdravě. Česká společnost pro výživu a vegetariánství (ČSVV ) proto usiluje o jednoznačné vymezení takového způsob výživy, který v maximální možné míře chrání před vznikem těch civilizačních nemocí, jejichž významným rizikovým faktorem je strava. Takový způsob výživy je možné nazvat ochrannou stravou. Její dodržování by mělo výrazně snižovat riziko onemocnění civilizačními chorobami, tzn. vytvářet jejich účinnou prevenci a je zpravidla i nezbytným předpokladem pro jejich úspěšnou léčbu.

Ve výživě patří k rizikovým vlivům v první řadě zvýšená konzumace potravin živočišného původu, která je příčinou vyššího přívodu energie, bílkovin, tuků s nevhodnou skladbou mastných kyselin a obsahem cholesterolu, na druhé straně pak je příčinou nedostatku vlákniny, komplexních polysacharidů, vitamínu C a dalších ochranných látek, především antioxidantů, protože potraviny živočišného původu je neobsahují. Rizikovým faktorem je i hemové železo obsažené v mase. Současná úroveň příjmu potravin živočišného původu jednoznačně souvisí s nárůstem degenerativních chorob: srdečně-cévní choroby, rakovina, cukrovka, obezita ledvinové choroby, atd. Proto za prvořadou zásadu ochranné stravy považujeme snížení jejich spotřeby na bezpečnou míru, případně jejich úplné vyloučení.

Ochranná strava je proto modelem převážně rostlinné stravy, založené na konzumaci obilovin převážně s využitím všech složek zrna, ovoce, zeleniny a luštěnin. Správně sestavená vegetariánská nebo veganská strava je její vhodnou variantou a je v plném rozsahu vhodná po všechny věkové kategorie dětí (od skončeného kojeneckého věku), dospělých, pro těhotné a kojící ženy i pro sportovce.

Motivací ke stravování podle principů ochranné stravy jsou zdravotní hlediska, především ochrana před vznikem civilizačních chorob.

Ochranná strava může mít z pohledu populačních studií variantu vegetariánskou i nevegetariánskou. Na základě hodnocení výsledků hlubší analýzy enviromentálních a sociálních vlivů výživy na zdraví se však ČSVV přiklání k názoru, že jedině bezmasá varianta ochranné stravy podporuje zdraví v plném rozsahu tak, jak je definuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a společenské spokojenosti a ne jen nepřítomnost nějakého neduhu (WHO).

Za Odbornou skupinu pro nutrici České společnosti pro výživu a vegetariánství

Jaroslav Škvařil

Comments